Plynulá němčina není mýtus

Monika Trojanová

10.8.2017

Jazykové znalosti zaměstnanců neodpovídají tomu, co v současnosti firmy hledají. V ČR přitom přibývá společností, kde komunikace probíhá anglicky i německy. Lidí, kteří však dokážou v němčině jednat nebo prezentovat, je naproti tomu nedostatek. A to se momentálně odráží na poptávce jazykových kurzů – zájem o výuku němčiny rapidně vzrostl zejména mezi firmami.

„Perfektní znalost angličtiny se dnes už považuje za samozřejmost, v mezinárodní společnosti jí nijak neohromíte. Z němčiny se proto stává výrazná konkurenční výhoda,“ potvrzuje HR specialista Dušan Laščiak. Podle něj také přibývá firem, které komunikují s německými nebo rakouskými centrálami a kde zaměstnanec potřebuje velmi pokročilou znalost němčiny.

Jenže najít uchazeče s pokročilou němčinou a požadovanou odborností? To bývá pro firmy oříšek. Nedostatek německy mluvících lidí vítají jazykové školy. Registrují totiž zvýšený zájem o kurzy němčiny.

„Němčina je stabilně druhým nejpoptávanějším jazykem hned po angličtině. Teď ale vnímáme opravdový boom. Roste zájem jak o lekce pro veřejnost, tak zejména o firemní výuku, proto i navyšujeme počet lektorů. Jen na našich pražských pobočkách učí téměř dvojnásobný počet učitelů než v roce 2015,“ říká manažerka Bibiana Machátová z jazykové školy Caledonian School.

Z interního průzkumu této školy vyplývá, že kurzy němčiny pro veřejnost poptává o 25% více zájemců než loni. Tento jev odráží právě poptávka po němčině na trhu práce – sami uchazeči a zaměstnanci si uvědomují, že ke své profesi potřebují němčinu a že jejich znalosti na výkon profese nestačí.

Caledonian School ukazuje, že zájem o firemní kurz je ještě větší. Meziročně narostl o 83 %.

Mluvit německy během několika týdnů

Proč se najednou objevila taková poptávka? Řada českých společností míří na velký německý trh, naopak německé společnosti investují do českých firem. Ty začaly školit stávající i nové zaměstnance, jejichž odbornost sice stačí k výkonu povolání, ale je potřeba ji doplnit právě pokročilou znalostí němčiny.

S německým jazykem tak přichází do styku řada zaměstnanců, kteří ho dosud v práci ani osobním životě nevyužívali. Němčinu nejčastěji potřebují na schůzky nebo k reportování výsledků do zahraničních firemních centrál.

„V takovém případě se osvědčují specializované programy na prezentaci. Student se s lektorem připraví na řadu situací spojené se schůzkou – například jak ji absolvovat po Skypu nebo odpovídat pohotově na dotazy,“ vysvětluje Machátová.

Na trhu se také mění požadavky na jazykovou úroveň. Donedávna se nejvíce plnily kurzy na nízkých úrovních (A1 až A2, maximálně B1), ty už ale přestává stačit. Firmy stále častěji potřebují, aby zaměstnanci ovládali němčinu na vyšší úrovni němčiny – a leckdy s konkrétním zaměřením, Specifické kurzy vyžadují IT, stavebnictví a jiné technické obory, dále zdravotnictví nebo právní sektor.

Zaměstnanci se ve firmách vzdělávají jednou až dvakrát týdně, výjimkou ale nejsou ani intenzivní lekce nebo kurzy přímo vytvořené na míru.

„Pro našeho klienta, respektive jeho nové zaměstnance, jsme chystali několikatýdenní jazykový kurz. Bylo potřeba, aby se jejich němčina dostala na vysokou komunikační úrovni, a to ve velmi krátkém čase,“ popisuje Machátová, „Proto jsme program nesoustředili na gramatiku, ale především na rychlost reakcí a pohotovost. Teprve po tomto tréninku jsme začali s pravidelnou jazykovou výukou, s intenzitou 3x90 minut týdně.“

Školní němčina nestačí

Sami uchazeči o zaměstnání si uvědomují, že pokročilá znalost němčiny otevírá možnosti na trhu práce. HR specialista Dušan Laščiak ale upozorňuje, že dobrá znalost jazyka neznamená, že se člověk dokáže v německy mluvícím prostředí orientovat. „Problém bývá sestavit si německý životopis nebo neznalost kulturního prostředí německého businessu,“ říká.

Z jeho zkušenosti ale lidé nejčastěji naráží na nízkou úroveň němčiny. Jejich základy ze školních lavic totiž zdaleka nestačí na požadovanou pozici.

„Učila jsem se němčinu osm let na gymnáziu, dokonce jsem z ní maturovala. Nikdy jsem ale nebyla schopná vést plynulou konverzaci s německým mluvčím, natož pak o odbornějším tématu. Navíc jsem v zahraničí vždy používala angličtinu, takže moje znalost němčiny je po letech mizivá,“ přiznává copywriterka Monika Trojanová.

Dnes si všímá, že v marketingu a PR přibývá pracovních pozic, které uvádějí němčinu v základních požadavcích.

Personalisté jsou také velmi obezřetní, když uchazeč uvádí v životopise svou dosaženou úroveň angličtiny a němčiny. „Formulka ´aktivní angličtina, pasivní němčina´ obvykle znamená, že uchazeč měl němčinu povinně ve škole, ale dlouho ji nepoužíval. Pokud je pro pozici naprosto zásadní znalost obou jazyků, pochopitelně ho druhé kolo pohovoru nečeká,“ vysvětluje Dušan Laščiak.

Nechuť k němčině přetrvává

Právě plynulá angličtina a pasivní němčina nebývají v životopisech výjimkou. Díky médiím jsme obklopeni světově rozšířenější angličtinou, zejména pak v Praze, spíše než jazykem sousední země. Svůj podíl může mít i kvalita výuky němčiny na českých školách.

„Němčina stále nese stigma jazyka, ve kterém je nejdůležitější zvládnout čtyři pády a složité koncovky. Řadu lidí navíc odradí školní léta natolik, že ve studiu tohoto jazyka dále nepokračují. A to je škoda,“ domnívá se lektor Petr. Někdy se na firemním kurzu setkává s tím, že se zaměstnanci učí s nechutí a jen proto, že němčinu po nich vyžaduje zaměstnavatel. „U takových studentů hledáme motivaci a podporujeme ji během kurzu. Pro někoho je to uznání od šéfa, pro jiného možnost vyšší pozice nebo třeba vidina dovolené na lyžích v Alpách,“ popisuje.

Zdůrazňuje také, že u studia jazyků by měla být prioritní schopnost se dorozumět. Problém státního školství vidí v tom, že k výuce nepřistupuje komunikativní metodou, ale dbá se především na zvládnutí gramatiky.

S tím souhlasí i Bibiana Machátová. „Znalost skloňování a časování je samozřejmě zásadní. Ale nové poznatky nestačí jen memorovat, student je potřebuje okamžitě uplatnit prakticky. Proto lektoři zakomponovávají do lekce nově probrané jevy, aby je student ihned použil a slyšel,“ vysvětluje manažerka Caledonian School. Podle ní se tak dá vymýtit pasivní znalost němčiny, která dnes uchazečům na trhu práce nestačí.

Otoukánek angličtiny

Na druhou stranu, ani učitelé na středních školách nemají jednoduchou pozici. Sami vnímají nízkou motivaci studentů se učit německy. Znalost angličtiny se mezi studujícími stále považuje za důležitější a praktičtější, ve užití němčiny leckdy nevidí budoucnost.

Situace na trhu práce ale ukazuje, že angličtina bude nadále považovaná za základ a němčina je tedy plusovým bodem. „V některých oborech či firmách se lépe uplatní uchazeč hovořící plynně německy. Největší výhodu pak mají ti, kteří kromě své odbornosti mají znalost více jazyků. Výrazně se jim rozšíří možnosti ve výběru zaměstnavatele,“ dodává Dušan Laščiak.

Také jazykové školy očekávají, že zvýšený zájem o němčinu bude nadále pokračovat – nahrává příznivá tomu jednak ekonomická situace, jednak právě rozšířenost angličtiny a nutnost uchazečů nabídnout dovednost navíc.

Stejně tak podle nich poroste poptávka po vyšších úrovních kurzů němčiny a případně po specializovaných lekcích, například pro děti.

TIP Caledonian School: Chcete se rozmluvit německy? Vyzkoušejte kurzy naší sesterské společnosti Tutor.

DALŠÍ ČLÁNKY

Jak (ne)fungují povinné kurzy pro zaměstnance

Monika Trojanová 15.9.2017 Jak (ne)fungují povinné kurzy pro zaměstnance. Co se stane, když zaměstnanec dostane výuku příkazem? Jeho lekce i pokrok váznou. Takové vzdělávání nemá příliš efekt, shodují se lektoři Caledonian School. Student totiž potřebuje ke studiu...

číst více